leden - prosinec
Po 20.12.2010
Dnes jsme dostali milé Vánoční přáníčko od Araťaček z Provodína
, lítal a skákal jak gazela nebo na sněhu cvakal papulkou jak krokodýl a kousal sníh Když ale začali ty velké mrazy, tak se mu ven moc nechtělo, takže jsem chodili častěji, ale jen na chvilku. Podle toho, jak si řekl, když už mu byla zima, tak dál jít ani nechtěl, ale když jsme mu řekli, že jdeme domů, tak to pelášil Chodíme také na cvičák, teď v zimě zatím bohužel cvičíme v hale. A i když jsme fotili s bleskem, tak jsou obrázky moc tmavé. Takže nemůžeme žádné použít. Budeme muset počkat na jaro, to se přesuneme ven. Po dlouhých večerech, co jsme se na cvičáku naučili, pilujeme doma…………dokonce ho Honza naučil dělat kotrmelec, zatím jen na jednu stranu. Ani mu to nedalo moc práce, protože Gassíček už hají uměl, tak teď ho jen dotočil, aby zkončil zase v leže. Dvakrát mu to s odměnkou Honza ukázal a brouček už to uměl……….je to klučíček šikovnej
Po obědě jsme se šli projít lesem do vedlejší vesnice, hned u prvních baráčků na nás čekal klasický flekatý, chlupatý, křivozubý oříšek, který hrozně důležitě hlídal jejich otevřenou branku na zahradu, protože Gassíček se tam chtěl jít samozřejmě podívat Ač byl ten pejsek o hlavu menší než náš knedlíček, vyštěkal ho dokonale. No bylo to srandovní. Náš „bojový“ pejsek se ho docela bál A chuť podívat se k nim na zahradu, si nechal zajít. Pak jsme šli dál vesnicí a z jedné zahrady přeskočil plot kříženec asi vlčáka a bernského salašnického psa, takže pěkně velký halama. No v nás by se krve nedořezal. Hned se vrhnul na Gassíčka a já už byla připravená zalehnout ho a raději nechat pokousat sebe než našeho miláčka...........Naštěstí náš knedlíček, jak už jsem si mnohokrát všimla, vyzařuje hrozně pozitivní energii, protože jen co ten pes k němu doběhl, Gassíček mu nastavil zadeček a podíval se na něj pohledem, který říkal: „ já se nechci prát, já jsem kamarád, já se tady jen procházím“ Najednou pes přestal hrozivě vrčet, přestal na něho útočit a přestal si ho všímat....a pak si ho shodou okolností jeho majitel, který zrovna vyšel na zahradu, zavolal........no ulevilo se nám. Ale musím říct, že Gassíček byl celou dobu v pohodě...........je úžasné, jak je to psychicky vyrovnaný pejsek. Potom jsme se šli podívat k ohradě na ovce. 
............je s ním prostě radost chodit na procházky a poznávat nové věci.
Musím říct, že ho dáváme i naší psí babičce Landě a ač je pro štěňátka, taky ho má ráda (oni ji vitamínky pro miminka alespoň vzpruží)…… A včera večer jsem koukala, komu také žrádýlko chutná: ježkovi Landa nechala venku trochu v misce a to byste koukali, jak tam byl celý nalezlý a chroupal o sto šest Takže teď máme strávníků víc. Jen náš kocourek je věrný těm svým 
)
)) – ty tam byli se svým pejskem Bondem a fenečkou Sárinkou. A také jsme viděli chovatelku ze stanice Eilatan, ta byla u rozhodčích a také předváděla jednoho pejska v kategorii veterán......No opravdu se nám to moc líbilo, vydrželi jsme až do konce. Bylo perfektní, jak byli všichni pejskové v pohodě, je vidět, že je to prostě rasa vyrovnaná, žádní zakomplexovaní hysterici, kteří na každého štěkají a vrčí. V kruhu staffbulíčků prostě panovala naprostá pohoda Všichni se mezi sebou jen pozdravili, nikdo nemusel mít košík….fakt paráda. Doma cvičíme postoj a až bude další výstava (teď jak bude v Brně, to jsme již propásli termín přihlášek), půjdeme do toho...... Na výstavě jsme Gassíčkovi koupili ohromnou hovězí kost (alespoň dostal něco k narozeninám – ½ roku). No byl úplně nadšený
Potom jsem šla věšet prádlo a on se chudák bál, abych mu ji náhodou nevzala, tak ji zase vyhrabal (takovou práci mu dalo, než si ji schoval) a odnesl si ji pod tůje. Pořád kontroloval, aby mi ji Landa nebo kocourek nevzali......truhlík, přitom oni by ji nechytli ani do tlamičky a ani by ji neunesli Pak jsme ještě koupili naporcovaná prasečí střívka........no ty chutnají úplně všem, i Landě a kocourkovi.........ale ta vůně, to je tedy síla. Pak když Vás olíznou, to fakt stojí za to...........takže teď smrdíme celá rodina
Bylo to nádherně ztrávené odpoledne. Jsme moc rádi, že jsme poznali i dceru Alenky - Zdeničku, byla taky úžasná. Obě se (a samozřejmě i celá rodina) perfektně věnují všem svým čtyřnohám holčičkám….smekám klobouk. 
Bylo to úplně dojemné, jak se s Alenkou mazlil a jak ji hned poznal....byl z ní úplně vedle Ještě aby ne, když jste se s ním ve štěněcím věku mazlila a věnovala se mu každou chvíli. Líbání na bříško miluje do teď Jenom mě mrzí, že ten náš rošťák se předvedl, jak moc neposlouchá, přitom doma poslechne. Je to prostě pubertální uličník Dneska po práci jedeme koupit obojek a začneme cvičit výstavní chůzi a postoj. Tak jsem zvědavá, jak mu to půjde. Gassíček je ale učenlivý, takže si myslím, že to bude dobré. 
V jídle se všichni předháněli, kdo svou misku vyprázdní dřív. Dokonce ani Gassíčkovi nevadilo, že i malá Nikitka (mopsí slečna), spí s námi v posteli (když ono se jí stýskalo….Honza byl už ze mě úplně na mrtvici - ale až na to její funění a chroptění, kam se na ní Gassíček se svými zvukovými projevy hrabe) Jinak začíná být Gassíček pěkný cvalíček, už se nám začínají rýsovat svaly, bude z nás pěkný kulturista a nové zoubky má krásné, jak z reklamy. 
Prostě máme doma zabijáka. To mě tedy opravdu , ač jsem velice klidný člověk, dovede vytočit. Ale pak mávnu rukou, vezmu Gassíčka a raději odcházíme, to prostě nemá smysl blbcům něco vysvětlovat. ). Gassíček byl v práci úplně vzorný, všechny kolegy olíbal, včetně těch, co se báli (divili se, že je tak mazlivý a sladký…..no neříkala jsem jim to!). V účtárně se mu nejvíce líbila jedna korpulentní paní, které skočil do náruče, zabořil se jí do obrovských ňader a celou jí zlíbal…………byla úplně nadšená a ačkoli psa nikdy neměla, úplně se do něho zamilovala (….což se jí vůbec nedivím, my jsme do něho zaláskovaná celá rodina). Po přivítání se položil u mé židle a celou dobu spinkal. Když jsme odcházeli, tak se se všemi zase vzorně rozloučil. Je opravdu sladký. Jeli jsme i výtahem, nastoupil do něho, jako kdyby jezdil každý den, tvářil se jak světák, co všechno zná, prostě ho vůbec nic nerozhází Nejhezčí je také: jednou jsme šli lesem a v dálce prásknul nějaký výstřel, ač se Gassíček ničeho neleká, teď se zrovna leknul a úplně poskočil, kouknul na mě (tak to dělá vždycky, když se stane něco nečekaného) a já dělala jako by nic, jako že jsem nic neslyšlela…..ten jeho obličejíček mluvil za vše: „Já jsem se vůbec nelekl, to jsi špatně viděla, takovéhle rány slyším běžně a vůbec mi nevadí“. Nebo u lesa na louce jednoho dne ležely klády ze stromů (tam, kdy nikdy nebyly), bál se k nim přiblížit, Landa k nim mezitím šla, tak se k ní připojil (ale opatrně, byl raději připravený utéct). Zase se koukal, co já na to. Je se dívala jen po očku, jako že ty klády nevidím, a on se zase začal tvářit, jako že ten strach jen hrál, že on se vůbec nebojí Je prostě slaďoučký a ta jeho mimika je úžasná. Jen promluvit. Nejkrásnější je, když se probudí (to je jako malé děti), kouká troubíček, jak když mu uletěly včely- prostě k zulíbání
) Jsou to taky rošťáci. Ale co Gassíček nejvíc miluje jsou ředkvičky a meloun, to je jeho. Když ho klukům krájím, tak si stoupne taky do řady a úplně mě hypnotizuje pohledem, abych na něho taky nezapomněla (což se samozřejmě nedá)St 26.5.2010
Musím zaklepat, Gassíčkovi už je mu úplně dobře a má se čile k světu. Dohání to, co shodil
Doufám, že až půjdeme příští týden na další očkování, že se nebude nic z toho hrozného opakovat…..
No brouček je úžasnej. Musíme se pochlubit, umí si na povel sednou a na povel dát pacičku. Na přivolání „ke mně“ příjde, ale někdy to trochu ještě vázne, ale my to vypilujeme. Občas k nám chodí na návštěvu moje kamarádky se svými miláčky (u nich mám jistotu, že mají všechna očkování, která existují). Takže občasnými společníky mu je roční mopsí holčička a sedmiměsíční Parson russel teriér. No řádí s nima, jak „černá ruka“. Po jejich návštěvě se vždycky přiřítí domů, vymete misku, napije se a padne do naší postele a kdyby občas nechrápal, jak starej unavenej chlap, tak o něm ani nevíme
Mazlivej je čím dál tím víc, ale to my jen vítáme, mazlíme ho, co nejvíc to jde. Poctivě cvičíme ukazování zubů…..tam tedy máme ještě mezery. Musíme ho taky pochválit, doma nic neničí a pokud potřebuje vyčůrat nebo vykakat, stojí přede dveřmi a úplně je hypnotizuje. Nehody se nám stávají jen málokdy. Je moc šikovný. Všechny nás zbožňuje (a my jeho), hlavně naše kluky, z nich je úplně vedle
So 15.5.2010
Tak jsme to zakřikli
Večer bylo Gassíčkovi po očkování pěkně špatně, nechtěl jíst ani pít, zvracel a měl průjem, dokonce se mu v něm objevila i krev Tak jsme neváhali a hned jsme jeli na pohotovost. Ještě, že jsme jeli, už byl dehydratovaný, takže dostal kapačku (byli jsme tam s ním asi hodinu a půl a viditelně se mu trochu ulevilo). Doktorka říkala, jestli ho tam nechceme nechat, že bychom si pro něho přijeli až ráno......to v žádném případě, i kdybychom měli spát vedle něj na zemi, přece ho neopustíme!!!!!
Potom ještě dostal prášky a injekci proti průjmu, ta ho bolela, to i trochu plakal
Ale noci měl průjem už jen jednou (a bez krve), tak se trochu prospal. Ráno jsme šli na kontrolu, to už mu naštěstí bylo dobře, ale pro jistotu mu dali ještě jednou kapačku a do papírů nám napsali, že to byla alergická reakce na očkování proti leptospiróze (prý se to poslední dobou stává často). No hlavně, že už mu je dobře, fakt jsme se o něho moc báli.......
Pá 14.5.2010
Včera jsme byli s Gassíčkem na očkování. Byl moc šikovný, v čekárně se hned skamarádil s bernským salašnickým pejskem, který byl sice stejně starý, zato asi 3x větší. Pořád na něj dorážel a berňáček se ho chudák až bál Je to prostě náš neohrožený stafbulíček. Vážili jsme ho, má 6,8 kg. U paní doktorky v ordinaci se na stolečku trochu klepal, ale jakmile ho paní doktorka pochválila…..byl její, celou ji olízal a klidně by s ní odešel, kam by chtěla. Píchnutí ani nezaregistroval, všechno si nechal pěkně prohlídnout, jen prohlídka zoubků se mu moc nelíbila (i když to trénujeme, pořád mu to moc nejde). Ale pak mu dala paní doktorka odměnu (malinkou granulku ve tvaru srdíčka speciálně pro štěňátka), tak i na ty zoubky jí ještě jednou podržel.
Tabletky na odčervení jsme dostali s sebou a máme mu je dát až příští týden, aby toho na něho nebylo moc. Doktorka říkala, že po tom očkování může mít nějakou reakci, mimo jiné, že může být třeba velmi ospalý….no reakce nebyla žádná, je pořád čilý až až Už začal i víc papat. Na misku se vždycky vrhne, jako kdyby týden nejedl . Zase ho musíme vyfotit, pěkně vyrostl, to vidíme i my, i když je s námi každý den. Je to náš miláček k zulíbání, mazlení a pusinkování má ze všeho nejraději Moc ho musím pochválit, ani doma nic neničí, jen své hračky, ty už pomalu odcházejí Brzy budeme muset koupit nové. Dnes už spal s námi v posteli, až jsme si mysleli, že bude spát v pelíšku u postele……nevyšlo to Ve svém pelíšku sice večer usne, ale kolem třetí hodiny ranní mě vzbudí a chce vysadit k nám do postele….zatím je ještě malý, ale až povyroste, asi si budeme muset koupit větší postel No nám to nevadí, dříve k nám v tuto dobu chodili spát i naši kluci, tak teď k nám bude chodit náš třetí chlapíček, alespoň nevyjdeme ze cviku
Út 11.5.2010
Gassíček je úplně úžasný
Rád se mazlí, ale samozřejmě i pěkně lumpačí. Každou volnou chvilku poňouká našeho kocoura, nejdřív na něj doráží a štěká, což se moc kocourkovi nelíbí, ale jakmile je ticho, nechá si Gassíčka skočit na záda a dovolí mu i žužlat jeho uši (nebojte se, kocour i naše fenečka jsou očkovaní na vše, co se dá). Jsou úžasní, ale bohužel se mi ještě nepodařilo je vyfotit. Na naši čubičku Landu to také zkouší, ale to už je stará dáma, ta se nenechá. Jen ho vodí po zahradě a jakmile si s ní chce Gassíček hrát, tak raději vznešeně odchází, už má ráda svůj klid
Jinak náš rošťáček krásně papá (i když ne tolik, kolik by měl, jí trochu méně), hodně spí. Bobečky a loužičky děláme hlavně venku na zahradě a když to nestihneme, tak máme v kuchyni na zemi staré prostěradlo a brouček chodí převážně tam (nehoda se samozřejmě také stane, ale s tím se počítá)
Kluci jsou z něho nadšení a on z nich. Navštívili jsme i část našeho početného příbuzenstva a musím říct, čím více lidí, tím je Gassíček spokojenější. Je to prostě úžasný společník.
5.5.2010
Dnes jsme si přivezli z chovatelké stanice ARATE-ALESAF z Provodína (u České Lípy), od milé chovatelky Aleny Šáfrové, nový přírůstek - tak to je ON náš miláček
GOEWIN ARATE-ALESAF
dnes mu jsou přesně dva měsíce a váží 5,5 kg - narodil se 5.3.2010 - říkáme mu GASS, Gassíček, Gassínek, Gassounek, knedliček, buřtguláš, buřtík, knedlik, Gafífek, Pan Gass
